Na podzim tu leželi 80letí pacienti, teď tu máme čtyřicátníky, říká lékař

Pacientů máme stále hodně, výrazný pokles jsem zatím nezaznamenal. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to řekl přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace Thomayerovy nemocnice Tom Philipp.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/na-podzim-tu-lezeli-80leti-pacienti-ted-tu-mame-ctyricatniky-rika-lekar-149172

Článek

Mnoho nemocnic v Česku muselo kvůli pandemii koronaviru předělat svá oddělení na místa, kde se léčí pacienti s covidem. Je to případ i Thomayerovy nemocnice v Praze. Z Kliniky revmatologie a rehabilitace se před půlrokem stalo covid oddělení.

Přednosta kliniky Tom Philipp v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že pacientů mají stále hodně. Na rozdíl od minulého roku se ale podle lékaře změnilo věkové spektrum pacientů. Dříve 80leté pacienty nahradili lidé, kterým je 40 nebo 50 let. Popsal také, jaké má zkušenosti s použitím léku bamlanivimab.

Jste stále velmi vytíženi? Jaké případy řešíte, jak pomáháte?

Naše klinika, která je Klinika revmatologie a rehabilitace Thomayerovy nemocnice, se před půlrokem, někdy v půli října, změnila na covid oddělení. Máme tady dvacet lůžek, kde můžeme podávat kyslík, a máme tady dvacet lůžek, kde máme pacienty, kteří už ten kyslík nepotřebují. V podstatě od půlky října jsme měli pacienty hlavně ve vyšších věkových kategoriích, kteří potřebovali oxygenoterapii, dostávali léky na ředění krve, to je základ léčby covidu, dostávali antivirotika, kortikoidy. Samozřejmě, protože jsme revmatologové, tak je vše pod kontrolou plicních lékařů, infektologů a internistů. Rozhodnutí je vždy na plicním lékaři, jaký druh terapie se má vykonat. My jsme ty ručičky a děláme to, že potom ty pacienty hlídáme, a když se zdravotní stav mění, opět konzultujeme s plicními lékaři.

Jak vypadá léčba oxygenoterapií?

Pacienti, kteří leží tady u nás, jsou samozřejmě napájeni z centrálního rozvodu. To nemůžeme půjčit domů, protože to je ve zdi. Ale ti pacienti, kteří chtějí domů a jejich stav to dovoluje a ještě potřebují ještě třeba dva litry kyslíku na vylepšení, tak ti si mohou půjčit přístroj, koncentrátor kyslíku. Do hodiny na ventilátoru zemřel. Sestřičky měly slzy v očích, líčí lékař

Oxygenoterapie

K léčbě pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19 se využívá především oxygenoterapie (kyslíková léčebná kúra), díky níž se výrazně zlepšuje stav pacientů a nemocné tělo se rychleji regeneruje.

V čem nejčastěji pomáháte pacientům?

Onemocnění covidem má takový chřipkový průběh. Bolesti svalů, celková malátnost, únava, bolesti hlavy, ztráta chuti a čichu. Velmi často jsou pacienti senioři, kteří jsou odkázáni na pomoc druhé osoby, protože při bolesti svalů nebo celkové únavě sem mnohdy přicházejí třeba dehydratovaní, měli teploty, neměli chuť k jídlu a pití. My je musíme rehydratovat, musíme jim pomoci s běžnou denní obsluhou, mnohdy i krmením. To pro ně sestřičky a další personál zajišťují.

Jak vám práci komplikuje obezita? Profesorka Vašáková uvedla, že obézní lidé jsou rizikoví.

Samozřejmě onemocnění covid má několik chorob, které predisponují pacienta k těžšímu průběhu. První a nejdůležitější je právě obezita, ale je to i cukrovka, hypertenze. Také pokud pacienti dostávají nějakou imunosupresi nebo nějakou onkologickou léčbu, to jsou zase lékařsky navozené stavy, které mohou zhoršovat průběh toho onemocnění. S tím se tedy setkáváme dnes a denně, že tito pacienti mají průběh těžší.

Zaznamenáváte pokles počtu hospitalizovaných pacientů?

Nevidíme zásadní zlepšení. Ale to je samozřejmě subjektivní názor. Nicméně dostávám každý den statistiky o tom, jak probíhá onemocnění, zatím pacientů příliš neubývá. Mění se ale spektrum. V říjnu, listopadu a prosinci to byli pacienti v osmé dekádě života, dneska tady mámě běžně 40, 50leté pacienty s těžkým průběhem covidu. A bohužel velmi často se nám stává, že k nám přijdou, jeden dva dny jsou u nás, dostávají oxygenoterapii plus všechny léky, přesto se jejich stav zhoršuje. My tu můžeme podat do 15 litrů kyslíku za minutu, a když je toto překročeno a potřebují víc, musíme je dávat na vysokoprůtokový kyslík, nebo potom na plicní ventilaci. To se ale nedělá u nás na oddělení. Takže se nám stává, že pacienty za jeden dva dny překládáme k vyššímu typu péče, bohužel.Covidu se líbíme, musíme ho začít brát jako fakt, říká profesorka 28. 3. 10:59

Jaké máte zkušenosti s pacienty, kterým byl podán lék bamlanivimab, v čem pacientům hlavně pomáhá?

Ten vzorek bohužel zatím není velký, takže z medicínského hlediska to není úplně něco, co by se dalo prezentovat. Moje osobní zkušenosti jsou skvělé, ten preparát jsme podali několika pacientům a všichni z něj velmi dobře profitovali.

Jaké jsou konkrétní příklady toho, v čem je ten lék dobrý?

Ministerstvo zdravotnictví vydalo doporučení, pro které pacienty je tento preparát vhodný. Nemůžeme ho dát úplně každému. U toho vzorku pacientů, kteří jsou definovaní ministerským příkazem, se může zabránit tomu, aby došlo k hospitalizaci, aby došlo k rozvoji těžkého průběhu onemocnění.

Jak se vy jako zdravotní personál vypořádáváte s pandemií? Je to náročná práce po fyzické i psychické stránce.

Určitě ta práce je velmi těžká, všichni zaměstnanci, kteří pracují ve zdravotnictví, tu práci dělají proto, že prostě rádi pracují v pomáhající profesi. Takže to si myslím, že je to hlavní, co nám pomáhá překonat stres a dlouhou dobu trvání covidu. Další věcí je, že se navzájem podporujeme. V Thomayerově nemocnici jsme objednali psychologa, který bude pomáhat týmu vyrovnat se s častými úmrtími.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *